Chromý jelen

23. března 2011 v 22:19 | Petr Hynek |  Články
Dnes jen taková krátká úvaha na motivy knihy Chromý jelen (autor John Fire) o duchovním světě Siouxů. Indiáni velmi výstižně popisují rozdíl mezi "duchovními" lidmi v "civilizovaném" světě a tam u nich:

"Bílí lidé potřebují k tomu, aby se dostali do modlitební nálady, kostel, kazatele a varhany. Hodně věcí vás ale rozptyluje: kdo všechno v kostele sedí, jestli si ostatní všimli, žes přišel, obrázky na zdi, kázání, kolik máš dát do kasičky a jestli máš s sebou dostatek drobných.
Pro nás indiány je tu jen dýmka, země, na které sedíme, a otevřené nebe. Duch je všude kolem."

Možná bychom se měli porozhlédnout kolem sebe, kolik zbytečných věcí nám brání být více sami sebou. Hezký den všem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | Web | 23. března 2011 v 22:28 | Reagovat

jj, spíš pěknej večer xD

2 BellaQa BellaQa | Web | 24. března 2011 v 18:13 | Reagovat

Úžasný výňatek =)

3 Petr H Petr H | Web | 24. března 2011 v 19:48 | Reagovat

[2]: Kéž bychom dokázali přemýšlet jako indiáni. Někdy vidíme život příliš složitě. Dík za komentář ;-)

4 malé srdce malé srdce | 26. března 2011 v 8:52 | Reagovat

Velký Duch Indiánů je stejným Duchem všeho živého. Říkám všeho živého, protože ve skutečnosti není nic mrtvé. Všechno je energie a energie nemůže nikdy zaniknout, protože je nevyčerpatelná. Zdánlivá smrt je jen přeměnou jedné energie v jinou, ale pořád je to ta samá energie - energie Velkého Ducha Indiánů. Indiáni byli moudří než jejich moudrost zničili bílí muži.

"Až nadejde čas tvé smrti, nebuď jako ti, jejichž srdce jsou plná strachu ze smrti, takže až přijde jejich čas naříkají a modlí se, aby ještě chvíli mohli žít svůj život jinak. Zazpívej svou píseň smrti a umírej jako hrdina vracející se domů." ( Tecumseh Šauní )

To je jen malá část z obrovského oceánu indiánské moudrosti. Nyní nastává čas, kdy bílí muži hledají ztracenou moudrost, kterou kdysi jeho předkové poplivali.

5 Petr H Petr H | Web | 26. března 2011 v 14:13 | Reagovat

[4]: Díky. Skvělý citát i komentář. Kdyby tak víc lidí dokázalo otevřít oči a srdce, bylo by na světě fajn. Jednou bude. Nejdřív ale musíme splatit dluhy Zemi...

6 Tsumi Tsumi | 27. března 2011 v 22:58 | Reagovat

[5]: Lidé potřebuju otevřít oči, ale mnohdy to znamená přestat snít. Každý totiž nevidí přes růžové brýle a než by koukal na to, co je kolem, radši nechá oči zavřené.
Otevřít srdce také není jednoduché.Snadno se totiž do takových vrážejí dýky.

7 Tsumi Tsumi | 27. března 2011 v 23:03 | Reagovat

*potřebují (inu já taky :D)

8 Petr H Petr H | Web | 27. března 2011 v 23:17 | Reagovat

[7]: Za překlepy se neomlouvej. Ouvej... Dýky? Nemyslel jsem rozhodně otevřít oči a dívat se na svět přes růžové brýle. Myslel jsem otevřít oči a pochopit, o co tady jde...

9 Tsumi Tsumi | Web | 27. března 2011 v 23:21 | Reagovat

[8]: Záleží na úhlu pohledu, pak to každý pochopí jinak :)
Co když někdo nechce pochopit o co tady jde? Nebo je pro něj komplikovaně jednoduchý život přehnaně komplikovaný :D najednou je zamotané všechno (a já se momentálně taky začínám ztrácet :))

10 Petr H Petr H | Web | 27. března 2011 v 23:24 | Reagovat

[9]: Díky za filosofickou odpověď :-) Chromý jelen

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama