Červen 2011

Buď happy, vole!

30. června 2011 v 15:09 | Petr Hynek |  Články
Nedávno jsem kdesi četl takovou zajímavou statistiku, která řešila tzv. HAPPY INDEX světových národů. Podle něj jsou prý Češi nejsmutnějším národem - "Jsou až na samém chvostu smutných národů...," tvrdila "fundovaná" statistika. No, něco na tom je, když se kolem sebe dívám a vidím ty zasmušilé a ustarané tváře všude kolem... Na normální otázku "Tak co, jak se vede?" - většinou odpovídají "Ále, prosím tě, stojí to za ho..., vůbec nemám čas, nestíhám, jenom samá práce..." A přesně o toho jim šlo, tvůrcům reklamy a mediálního světa. Musíte si koupit ještě tohle a tamto, půjčíme vám na to. Dovolená na splátky? Žádný problém. Hypotéka na dům jen za 17900 Kč měsíčně... A člověk se honí od rána do večera s prominutím jak debil! Naštěstí tady na jižní Moravě jsem našel kousek světa, kde se lidi dokáží bavit a rádi se zasmějí, ba si dokonce zatančí... Každou chvíli vás někdo pozve na pohárek vína jen proto, aby si s vámi popovídal. A představte si, že po vás nic nechce!
"Ten termín štěstí je vlastně sám o sobě dost nešťastný," prohlásil v článku týkající se zmíněného výzkumu jeden psycholog. Zajímavá věta, že? Já si nemyslím, že jsme na tom až tak špatně, ony všechny ty ankety jsou diskutabilní, záleží kde, koho a hlavně JAK se ptáte. A co tím sledujete. Ale možná bychom si měli častěji najít čas na svoje přátele, rodinu a známé, jen tak se pozvat na pohárek vína a děkovat za každé nové ráno... Na druhé straně než přihlouplý americký úsměv a věty typu "I am fine and you?," to se raději tvařte přirozeně...
A ještě jedna menší příhoda na závěr. Jednou jsem takhle stál na nádraží, přemýšlel jsem nad tisícem věcí a asi jsem vypadal dost zamyšleně a vážně, když ke mně přišel nějaký bezdomovec a s úsměvem povídá: "Buď happy, vole!" No, tehdy jsem si uvědomil, že ke štěstí skutečně člověk nepotřebuje moc. Tomu bezdomovci stačila dvacka a za chvíli jsem ho viděl vysmátého v bufetu...

Život není problém, život je mystérium

27. června 2011 v 23:19 | Petr Hynek |  Citáty
Snad se nebude Pan OSHO zlobit, když si pro dnešek vypůjčím jeden z jeho citátů, který mne moc oslovil:
"ŽŽivot není filozofie, žživot není problém; žživot je mystérium. Svůj žživot byste neměli žžít podle nějakého vzorce nebo podle okolností - tak, jak vám to namlouvají ostatní - ale vyrazit naplno hned od startovní čáry."
A co vy na to? :-)

Šukačka na Šumavě

27. června 2011 v 22:49 | Petr Hynek |  Články
Hlásím se po návratu z Pekla (viz předchozí příspěvek). Je to jedno zařízení v západočeském městečku Plasy. Jak v diskusi zmínil Spiiiidy, on byl dokonce ve vesničce, která se jmenuje stejně - Peklo. Doufám, že nepojmete podezření, že se nám to tady nějak zvrhává - po přečtení názvu tohoto příspěvku. Ale k životu na této planetě patří nejrůznější záležitosti a taky názvy. Třeba názvy obcí. Když jsem se jednou brouzdal na kole Šumavou, zaujala mne jména některých zdejších obcí. Nepídil jsem se v historických pramenech po tom, jak vznikla třeba Šukačka, ale obec určitě nedostala své jméno jen tak samosebou. Původně jsem zamířil z Železné Rudy na hrad Velhartice, ale po cestě mne přitáhly vesnice a místa, jejichž označení by mohla psát příběh. Třeba pohádku pro dospělé:

Pohádka (taky název obce)
Suchá
Zahrádka
Kozí
Zahálka
Milence
Tvrdoslav
Šukačka
Na Nové Hospodě
Svinná
Vojetice
Pích
Přestanice
Onen Svět

Až nebudete na Šumavě vědět kudy kam, zkuste tato romantická místa a určitě dáte za pravdu, že krásných a inspirativních zákoutí je v České republice více než dost. A ti kteří nevěří, nechť si koupí mapu Šumavy... Šťastnou Cestu!

Odjíždím do Pekla...

23. června 2011 v 22:09 | Petr Hynek |  Články
Nelekejte se, nadpis je sice pravdivý, nicméně Peklo je název podniku v jednom západočeském městečku - Plasy, kam zítra odjíždím na tři dny na rodinnou svatbu. Doufám jen, že zůstane u názvu a svatební veselí nepokazí už nic jiného kromě ohlášeného ochlazení, ale v Pekle je prý dost velký krb :-)
Tady na jihu Moravy jsme za každý déšť vděční, tak díky i za ten dnešní! Nevím, jak to máte vy, ale já vždycky po takovém dešti a ochlazení úplně znovu ožiju a skákal bych radostí jak blázen. Vedra mi moc nesvědčí, jsem ve svém živlu když je dvacet pod nulou a fouká severák, přátelé z hor potvrdí. Víte jak potom chutná takový grog v hospůdce pod svahem? No nic, dnes jen takové odlehčení a po návratu z Pekla se vám zase ozvu a přijdu s novými myšlenkami ;-)
Na závěr si na téma Peklo dovolím jeden citát od Williama Shakespeara. Myslím, že je dost výřečný:
"Peklo je prázdné. Ďáblové jsou mezi námi."

Balast všude kolem

16. června 2011 v 23:39 | Petr Hynek |  Citáty

Spousta zbytečného balastu
nám brání vidět věci jednoduché -
takové, jaké doopravdy jsou.

Identita české země

16. června 2011 v 23:09 | Petr Hynek |  Články
Tak jsem si na pár dní odskočil do Maďarska. Je to sympatická země. A já miluju jejich termály, perkelt (guláš) a papriku. A Tokajské víno. A trhy v každé vesnici i městě, kde koupíte prakticky vše z domácí výroby od pletených košíků přes čerstvou zeleninu a ovoce až po ručně pletené oblečení. A tam jsem si uvědomil jednu věc. Co můžeme nabídnout turistům u nás, aby to vypovídalo o naší povaze a mentalitě? Pivo? Když jsem se byl podívat na tzv. Farmářských trzích, které se s velkou slávou a reklamou u nás rozbíhají, našel jsem tam holandské sýry, čínské nudle a vietnamské hadry. Zaujaly mne jen vizovické frgále (koláče), ale to bylo tak vše. Co si tam má koupit turista, který si chce odvézt něco na památku z naší země? Možná je čas vrátit se k tradicím, rozvíjet naše řemesla, pěstovat vlastní ovoce a zeleninu a vykašlat se na zahraniční řetězce, které nás okrádají o práci, čas i vlastní identitu...

Jezte maso, chlastejte a kuřte

16. června 2011 v 21:49 | Petr Hynek |  Články
Tak nakonec to nebyly ani okurky ani klíčky, ale mleté maso z Lidlu... Jsou fakt trapní ti, kdo šíří takové poplašné zprávy ještě předtím než se prokáže původce. Ale ONI nás chtějí staršit a stresovat. Nechtějí, abychom jedli zeleninu a byli zdraví, protože zdravý občan nepřináší peníze do mašinérie zvané Farmaceutický průmysl. "Jezte maso, chlastejte, kuřte," čiší z každé reklamy, která nám plní poštovní schránky jak mailový spam. A lidi jim to žerou...

Slavím stovku...

13. června 2011 v 17:29 | Petr Hynek |  Články
Slavím stovku. A nemyslím tím věk :-) Tento článek na blogu, který jsem si založil místo nového papírového bloku, je už 100. v pořadí. Takže jen malinká rekapitulace. Proč tento blog vzniknul? Vždycky jsem si psal nějaké poznámky, tak proč nevyužít moderní způsob ukládání dat... A třeba někdy někoho nějaká myšlenka z tohoto blogu osloví. Můžeme vzájemně diskutovat, komunikovat.
Blog by si měl vést ten, kdo chce opravdu něco osobního sdělit, předat informace, povznést myšlenkou, povzbudit, nechat pokochat krásou fotografií či jiných uměleckých děl. Je mi smutno, když narazím na blogy typu: "Dnes nevým, o čem mám psát, celí den sem se nudila, doma to taky stojí za ho..." Tak tyto děti by se měly raději věnovat učení a až se naučí aspoň trochu spisovně psát a budou mít co světu sdělit, pak ať si založí blog, protože jinak jen zbytečně posílají nezáživné megabajty dat do světové sítě...
A co na tomto blogu lze očekávat v další stovce? Snad trochu vylepšenou grafiku, nové rubriky, ale hlavně přemýšlení nad tím, kdo jsme, proč tady jsme, kam jdeme a jak si tu cestu trochu užít. Žijeme v převratné době, otevírají se nová poznání a snad nás čeká i lepší svět. Ale je to také věc každého z nás, jaký bude. Našimi myšlenkami tvoříme realitu kolem sebe, každé slovo něco znamená. Když už chceme mluvit a psát, měli bychom u toho přemýšlet. Jsme totiž lidé. Kdysi mi děda vyprávěl příběh, jak jedna "nepatrná" čárka ve větě změnila osud člověka poslaného na smrt. Panovník měl napsat: "Pověsit, ne pustit na svobodu." Spletl se ale a napsal: "Pověsit ne, pustit na svobodu."
Děkuji za Vaše návštěvy i komentáře a těším se na další.
Petr

Cesta ke štěstí bývá trnitá

11. června 2011 v 23:09 | Petr Hynek |  Články
"Odměnou za každý pohyb a růst v kterémkoli rozměru je nejen radost, ale i bolest. Plně prožitý život je vždy plný bolesti. Jedinou alternativou však je nežít plně anebo nežít vůbec..."

Tento citát mne kdysi dostal. Do té doby jsem si myslel, že k "prozření" a "naplnění" stačí meditovat, prostě si zapálit vonnou tyčinku, pustit nějakou duchovní hudbu a "jste v tom". Jo, možná na pár minut. Ale druhej den jdete do práce, šéf vás seřve, že neplníte úkoly, v autě vás předjede "ten kretén nadupanej" a ve schránce zas tři nebo čtyři složenky, ty krávy nenažraný.. A pak meditujte... Jó, život je trošku o něčem jiném. Útěk před problémy, před prací a složenkami lze řešit různě. Nic není jen bílé. Naštěstí. Ale ani jen černé. Ale jsme tu proto, abychom se dokázali vyrovnat se vším, co nám život postaví do cesty, nelze žít jenom ideální fikcí. A utíkat před něčím, co nás stejně dohoní dnes nebo zítra, je jako myslet si, že den nikdy nevystřídá noc.

Bohužel většině lidí stačí k životu průměrná výplata, domácí kino a sobotní grilovačka. Jenomže to je sen, z něhož probudit se do opravdové reality bude opravdu, opravdu překvapivé. Nevyhýbat se bolesti otevřených očí před žhnoucím sluncem, nevyhýbat se bolesti otevřených uší před skutečnou a pro nás často nepříjemnou Pravdou, nezacpávat si nos před smradem každodenních problémů - jedině tak lze překročit vlastní stín a popojít dál.

Jezte okurky, jsou zdravé

6. června 2011 v 15:49 | Petr Hynek |  Články
Bububu! Přesně o tohle jim jde. Vystrašit lidi. Nejezte okurky, jsou smrtonosné. Pozor na prasečí chřipku. Nechte se očkovat proti prasečí chřipce. Teď jsou na řadě klíčky rostlin, tedy zdravá výživa... Ale ONI nechtějí, abychom byli zdraví. Zdravý člověk jim nesype do JEJICH systému. Někdy začátkem příštího týdne se potvrdilo, že okurky ze Španělska jsou v pohodě. Ale mezitím opět JEJICH média stačila vystrašit celý svět a pro jistotu varovala i před dalšími druhy zeleniny. A tak se stalo, že poklesla spotřeba zeleniny o desítky procent, někde až o polovinu. Ještě v pátek, tedy čtyři dny po dementování zprávy o nakažlivých okurkách jsem v hypermarketu Albert našel pod okurkami tuto cedulku:


Podle mne je to na žalobu. Ale komu hrají soudy do karet?
Bububu! Přesně o tohle jim jde. A nacpat do nás co nejvíc chemikálií prostřednictvím očkování a léků. Ve farmaceutickém průmyslu a zdravotnictví tečou větší peníze než ve zbrojení, přátelé. A pro lidstvo je to přijatelnější forma než investovat do zbraní. Očkování a léky nás přece chrání a léčí... Skutečně?! Nenechte se vystrašit a jezte dál zeleninu, pěstujte bylinky a choďte na slunce. Je to lepší než prášky a očkování...