Slavím stovku...

13. června 2011 v 17:29 | Petr Hynek |  Články
Slavím stovku. A nemyslím tím věk :-) Tento článek na blogu, který jsem si založil místo nového papírového bloku, je už 100. v pořadí. Takže jen malinká rekapitulace. Proč tento blog vzniknul? Vždycky jsem si psal nějaké poznámky, tak proč nevyužít moderní způsob ukládání dat... A třeba někdy někoho nějaká myšlenka z tohoto blogu osloví. Můžeme vzájemně diskutovat, komunikovat.
Blog by si měl vést ten, kdo chce opravdu něco osobního sdělit, předat informace, povznést myšlenkou, povzbudit, nechat pokochat krásou fotografií či jiných uměleckých děl. Je mi smutno, když narazím na blogy typu: "Dnes nevým, o čem mám psát, celí den sem se nudila, doma to taky stojí za ho..." Tak tyto děti by se měly raději věnovat učení a až se naučí aspoň trochu spisovně psát a budou mít co světu sdělit, pak ať si založí blog, protože jinak jen zbytečně posílají nezáživné megabajty dat do světové sítě...
A co na tomto blogu lze očekávat v další stovce? Snad trochu vylepšenou grafiku, nové rubriky, ale hlavně přemýšlení nad tím, kdo jsme, proč tady jsme, kam jdeme a jak si tu cestu trochu užít. Žijeme v převratné době, otevírají se nová poznání a snad nás čeká i lepší svět. Ale je to také věc každého z nás, jaký bude. Našimi myšlenkami tvoříme realitu kolem sebe, každé slovo něco znamená. Když už chceme mluvit a psát, měli bychom u toho přemýšlet. Jsme totiž lidé. Kdysi mi děda vyprávěl příběh, jak jedna "nepatrná" čárka ve větě změnila osud člověka poslaného na smrt. Panovník měl napsat: "Pověsit, ne pustit na svobodu." Spletl se ale a napsal: "Pověsit ne, pustit na svobodu."
Děkuji za Vaše návštěvy i komentáře a těším se na další.
Petr
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | E-mail | 13. června 2011 v 22:15 | Reagovat

Moc hezky napsané. Máš naprostou pravdu, co se týče některých mladých blogerů. Na druhou stranu si říkám, že je to pro ně dost možná jediná možnost, jak světu říci, že se doopravdy nudí, a že to doma stojí za (ho..) starou bačkoru. Třeba jsou to děti rodičů - kariéristů. Třeba by jen potřebovali někoho, s kým si můžou doopravdy popovídat a jejich "hlášky" na blogu jsou možná jen voláním o pomoc. Voláním do hlubiny virtuálního světa. Třeba by stačilo malé pohlazení po duši, vlídné slovo a ubylo by mladých znuděných blogerů A pak by možná zjistili, že i oni mají světu co říci.

2 malé srdce malé srdce | Web | 13. června 2011 v 23:44 | Reagovat

Gratuluji Petře k první stovce a děkuji za tento hodnotný blog. Těším se na další kvalitní články. Chtěl jsem napsat něco podobného jako Martin v komentáři výše, ale už mě předběhl a navíc to napsal velice hezky:-)

3 SIMČA SIMČA | Web | 14. června 2011 v 0:58 | Reagovat

Také gratuluji!

4 Eva Eva | Web | 16. června 2011 v 14:03 | Reagovat

Také tady ráda sem tam zavítám, je tu dobře.... :-)

5 Petr H Petr H | Web | 16. června 2011 v 21:40 | Reagovat

[1]: Díky za tento komentář, s těmi "znuděnými blogery" máš pravdu, člověk se v dnešním světě plném lidí cítí často docela sám a potřebuje se někde a někomu svěřit, když na něho nejbližší nemají čas. Kéž bychom méně pracovali a našli více času pro svou rodinu, přátele.

6 Petr H Petr H | Web | 16. června 2011 v 21:41 | Reagovat

[3]:[4]: Díky. Díky všem, kteří sem zavítáte a necháte tady svoji stopu...

7 Amelie Amelie | Web | 5. července 2011 v 10:56 | Reagovat

Moc hezky napsané. Předchozí komentáře řekly všechno za mne. Děkuji za váš blog, ráda sem chodím.

8 Dusan Dusan | E-mail | Web | 13. října 2011 v 7:04 | Reagovat

Docela jsem o tom četl a souhlasím s tebou....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama