O hlemýžďovi na cestě

30. srpna 2011 v 16:19 | Petr Hynek |  Z jiných zdrojů


Dnes výjimečně něco z jiných zdrojů - takový krátký příběh od jednohi indického mudrce:

Jednou se Mistr vypravil se žáky na procházku. Vykládal jim o nesobecké službě, o pomoci každému, lidem, zvířatům, rostlinám. Najednou se učitel otočil a jeden ze žáků tam nebyl.
Zastavil se, počkal a hned se ptal, kde se zdržel. Žák řekl: "Víš, na cestě lezl hlemýžď, právě uprostřed, a protože je to nebezpečné, přenesl jsem ho na okraj cesty."
Mistr se rozzlobil: "To je ta nejpitomější věc, jakou si mohl udělat!" a už letěl pohlavek.
Žák byl zděšen: "Můj Mistr, a tohle říká, na jedné straně mluví o pomoci, ale možná i on je trochu sobecký, prostě potřebuje, abych ho pořád poslouchal. Teď je jeho ego uraženo, že jsem mu nebyl v patách …"
"Ale Mistr mírně povídá: "To nebyla dobrá pomoc, nevěděl jsi, kam chtěl ten hlemýžď jít, dal jsi ho nalevo, ale třeba chtěl doprava, takže teď musí jít celou cestu ještě jednou."

Ano, pomáhat a chránit, ale s citem a respektováním. Někdy za každou cenu chceme pomáhat, ale možná ani ne tak kvůli druhým, jako spíš kvůli sobě. Co když je všechno tak, jak má být a ten "hlemýžď" jen pomaleji leze? ...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | 30. srpna 2011 v 21:36 | Reagovat

Moc hezky napsané. Také jsem kdysi slyšel, že ve slově "pomoc" je ukryto slovo moc. Pomoci může být o moci. Tento žák získal moc nad hlemýžděm, byť v dobrém úmyslu. Znemožnil mu jít jeho vlastní cestou.

2 Petr H Petr H | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 21:46 | Reagovat

[1]: Lépe by to neřekl ani Mistr OSHO :-) Ano, děkuji.

3 Eva Eva | 30. srpna 2011 v 22:44 | Reagovat

Čeština je krásný jazyk...

4 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 31. srpna 2011 v 8:35 | Reagovat

tak tak :)

5 Amelie Amelie | Web | 31. srpna 2011 v 9:59 | Reagovat

Zase jedno nádherné zamyšlení. Ano, pomáhat, ale s citem.

6 Eva Eva | 31. srpna 2011 v 12:15 | Reagovat

Co říkáte na toto spojení?

"To je ta nejpitomější věc, jakou si mohl udělat!" a už letěl pohlavek.

Ano, pomáhat a chránit, ale s citem a respektováním.

7 Martin Martin | 31. srpna 2011 v 13:40 | Reagovat

[6]:Copa se Vám zase nelíbí...? :-)Pché..

8 Eva Eva | 31. srpna 2011 v 14:21 | Reagovat

To už jsem zařazena do skupiny těch, co se jim furt něco nelíbí? :-) Ách jo  :-)

Je to zajímavé spojení. Jestli vám přijde ten pohlavek a vyjádření učitele (nejpitomnější věc) jako výraz citu a respektování...Jak to vnímáte? :-)

9 Martin Martin | 31. srpna 2011 v 14:55 | Reagovat

[8]: Asi ho nemusel hned pohlavkovat, to je fakt. Lepší by bylo, kdyby ho přiškrtil jako Homer Barta..:-)) Ale vážně, jde spíš o ústřední myšlenku. Neměli bychom "pomáhat" za každou cenu. Každý máme svoji cestu a tu tak jako tak musíme projít každý sám, každý sám za sebe.

10 Eva Eva | 31. srpna 2011 v 16:19 | Reagovat

Ta ústřední myšlenka je v pořádku, o té se není třeba bavit. Často bylo, je a bude pácháno "dobro" ve jménu lásky, pravdy, míru atd. Historie tomu je svědkem. Bohužel.

Mě spíše zajímá, jak je to s tím citem a respektem v tomto (a nejen tomto) případě, jestli vnímáte cit, respekt k žákovi ze strany učitele v tomto případě.
Často hlavně v zenových příbězích se objevuje švihnutí hůlkou (střevícem, knihou...) po hlavě žáka, nebo jiné, z pohledu lidského "tvrdé" přístupy a většinou, je-li to správně načasováno, žákovi se rozbřeskne.

Aby se rozbřesklo, aby mohly být tyhle "tvrdé" metody použity, aby přinesly to správné ovoce je třeba velmi důvěrný vztah mezi dvěma, tady se nebojím i toho slova láska, ... je to právě Důvěra, která otevírá dveře, otevírá srdce...., jinak řečeno: je dovoleno vše, vše je podřízeno Cestě, Učiteli, Pravdě.
Pokud tu takový vztah není - stav oddanosti, důvěry, pak tyhle metody (zpohlavkování a jiné) do mezilidských vztahů nepatří a jsou výrazem necitlivosti.

Toliko mé zamyšlení nad tím, co mě zaujalo v souvislosti s příběhem... :-)

11 Eva Eva | 31. srpna 2011 v 16:31 | Reagovat

Právě ten stav Otevřenosti (nevinnosti - oddanosti) způsobí, resp. může způsobit procitnutí.... pochopení.... když je v souhře "celý vesmír"...

12 annapos annapos | E-mail | Web | 1. září 2011 v 1:56 | Reagovat

Krásný pohled do nitra.

13 malé srdce malé srdce | 1. září 2011 v 19:45 | Reagovat

ÓÓÓ... To je moc hezký příběh... hezkou stopu mi to zanechalo v srdci... Dík:-)

14 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 1:46 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama