Nádherná sněhová bouře

19. listopadu 2011 v 10:49 | Petr Hynek
Asi jsem blázen, ale když jedu na hory lyžovat, miluju extrémní zimní počasí. Takových pětadvacet pod nulou, sněhové vánice a pořádný severák. A hluboký sníh, do kterého se s lyžemi zaboříte při jízdě z kopce až po pás. O tomhle se mi často i zdává.

Ano, i tzv. azuro je pěkné. Když po krátké noci vyjedete jako první lanovkou nahoru a po čerstvém manšestru, který po sobě zanechaly rolby, svištíte po prázdné sjezdovce do údolí. Ale v horách se počasí rychle mění. A jízda hlubokým sněhem ve sněhové vánici má taky svoje kouzlo. Když na kopci zůstane posledních několik bláznů, kteří se radují úplně stejně.

Dřív jsem vítr neměl rád. Šlapat proti silnému větru na kole jsem úplně nenáviděl. Ale pak jsem vítr přijal, stejně jako mráz, lijáky a chumelenice. A stali se z nás nerozluční kamarádi. Dřív jsem na tyhle rozmary počasí nadával, spílal jim, teď se chechtám a je nám spolu dobře. Užívám si to, každý okamžik. Možná je to adrenalin, ale je to i souznění duší. Ducha člověka, ducha větru, ducha hor.

A jsou to ty nejšťastnější okamžiky v mém životě. Možná je to nirvána, splynutí kapky s oceánem, sněhové vločky s peřinou, možná je to setkání se samotným Bohem, který má tisíc tváří a a obrovskou otevřenou náruč. Vím, že se s ním můžete potkat kdekoli. Ale pro mne jsou hory tím nejkrásnějším otevřeným chrámem, kde boží přítomnost cítím mnohem víc, než v uzavřeném kostele.

Nevím, o čem se zdá v noci vám, ale já dnes sjížděl na lyžích Aljašku. A byla nádherná sněhová bouře...

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Merry Merry | E-mail | Web | 19. listopadu 2011 v 13:19 | Reagovat

vieš čo? si môj človek, milujem lyžovanie, ten vietor a vločky ktoré mi bičujú tvár to rozbúchané srdce, vždy ak sa spustím zo strmého kopca plnou ýchlosťou a potom neviem zastaviť a už len čakám kedy zavadím o prvý strom, ktorý mi bude stáť v ceste a potom sa znova postavím a opeť výjdem hore a stále odznovu sa rýchlo spúšťam vykrikujúc na ľudí, ktorý mi stoja v ceste, je to ako sen... mylujem zimu, milujem sneh, mylujem lyžovanie...

2 malé srdce malé srdce | Web | 19. listopadu 2011 v 13:33 | Reagovat

Já jsem stál na lyžích už jako dvouletý a lyžoval jsem hodně na sjezdovkách a dovolím si tvrdit, že jsem v tom byl výborný. Lyžoval jsem hodně často, protože jsem tehdy bydlel pod Sněžkou v Krkonoších a toho sněhu bylo tolik, že jste kolikrát mohli vyskočit z druhého patra bytovky a nic se vám nestalo. Potom jsme se přestěhovali na Slovensko a od té doby nelyžuji, protože jsem onemocněl těžkou nemocí, která se jmenuje lenost:-( Ale prý se to dá léčit a tak jsem se léčil a namísto toho lyžování jsem si tehdy našel jiné aktivity, např. běhání maratónů, jízda na horském kole, turistika a dlouhé roky jsem hrával volejbal. No a potom se ta nemoc zase vrátila a metastazovala mi do celého těla a tak s ní opět začínám bojovat a věřím, že nad ní jednou provždy zvítězím.

S extrémním počasím jsem na tom podobně. Když jsem na horách a stojím někde vysoko nad mořem a přijde třeba vichr, až se musím držet stromu, abych neuletěl do prostoru a jak stoupá adrenalin, tak se začnu nezadržitelně chechtat jako úplný blázen. Ale je to tak vzušující, když člověk stojí osamocen oproti mohutné síle přírody.

3 Bo Bo | 19. listopadu 2011 v 13:48 | Reagovat

Nelyžujem, neboli money, ale poznám do úmoru preháňanie sa na ľadovej ploche jazera. Bielo, ľadovo, ticho... Hodiny a hodiny, boli chvíle kedy ľad praskal, a ja tie korčule nie a nie sundať. :-))
Ano, myslím, že keď človek prijíma všetky živly je to v poriadku, stáva sa celistvým.

4 Petr H Petr H | E-mail | Web | 19. listopadu 2011 v 14:08 | Reagovat

[1]: Strmé kopce jsou nejlepší, souhlas! :-)

5 Petr H Petr H | E-mail | Web | 19. listopadu 2011 v 14:13 | Reagovat

[2]: Taky jsem dřív závodně běhal, ale jen deset km. Teď už jsem v tomto směru taky trochu "onemocněl" leností, ale kola a lyží se nikdy nevzdám, dokud budu stát na nohou :-) Věřím, že i ty se uzdravíš a třeba se někdy potkáme na horách. Jo a k tomu chechtání - jak já ti rozumím. Já se někdy v tom vichru směju úplně nahlas, že lidé kolem nevěřícně kroutí hlavou a to mne rozesměje ještě víc :-DD

6 Petr H Petr H | E-mail | Web | 19. listopadu 2011 v 14:16 | Reagovat

[3]: Bruslení není můj obor. Chápu, že to je krásné, ale od té doby, co jsme hráli na bruslích na slepou bábu a já zajel do jediné díry na rybníku, vysekané kvůli rybám, od té doby nebruslím... Pouze na běžkách na zasněžené pláni, kde nejsou díry :-) A díky za komentář, ano přijetím všech živlů se stáváme celistvými, to je pěkně napsáno.

7 Merry Merry | E-mail | Web | 20. listopadu 2011 v 14:01 | Reagovat

[4]: to vieš že hej :D :D :D

8 Lucerna Lucerna | Web | 22. listopadu 2011 v 16:00 | Reagovat

ked sa clovek dobre oblece, tak aj snehova fujavica moze byt super zazitok :)

9 Osho Osho | 27. listopadu 2011 v 20:20 | Reagovat

Lyžuji jen na méně strmých svyzích. Mám se rád a nechci si rozbít hubu. Slyšeli jste slova Mistra...

10 Aja Aja | 23. ledna 2014 v 1:06 | Reagovat

Taky mám ráda, když sněží, ale nemám ráda sníh s deštěm, když se nedá pořádně chodit. Jinak pěkný zážitek z lyžování může být i v Rakousku, v oblasti Zell Am See, v blízkosti českých hranic, v areálu snowparku v Piesendorfu si člověk užije zážitky:-)
http://www.zellamsee.cz/lyzovani

11 Petr H. Petr H. | E-mail | Web | 23. ledna 2014 v 14:41 | Reagovat

[10]:

Jj, znám. Tohle taky nemá chybu: www.obertauern.com,100 km sjezdovek, 26 lanovek, nemá to chybu, zrovna minulý týden jsem tam strávil :-) Jen ten vítr a mráz trochu chyběl :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama