Jak jsem se stal větrem

16. února 2012 v 21:10 | Petr Hynek |  Články
Ne, nehulil jsem trávu :-) Ten nadpis je trochu nadnesený, i když...
Miluju jízdu na kole. Ale vždycky jsem nenáviděl protivítr. Tak vidíte, láska a nenávist v jednom sportu. Bylo to tak protivné, když člověk šlapal kilometry do kopce a těšil se, jak si potom užije jízdu dolů. Jenže za horizontem se do mne opřel silný protivítr a já musel šlapat i z kopce. Ty nadávky, co mi běžely hlavou, se sem nehodí...
A pak jednou do toho větru začalo i silně pršet. Pořádná průtrž mračen. Nejdřív jsem nadával ještě víc, ale pak jsem najednou pocítil, jak mně ty kapky omývají tvář a bylo to vlastně příjemné. Začal jsem se dívat na oba živly z jiného úhlu, snažil se jim porozumět, vcítit se do nich, až jsem se sám stal tím deštěm a větrem a celou tu jízdu jsem si začal nesmírně užívat. Vážně. Bylo to něco nadpozemského, jako když se duše spojí se svým zdrojem, v kterém jsou obsaženy všechny živly a vše je v rovnováze, kde láska a nenávist splynou v jedno a je to dokonalé.
Od té doby miluju "pozemské" živly a rozumím jim. Usměrňují nás, nastavují nám zrcadlo - ukazují, jací jsme a očisťují nás. A to vše v jediném, přítomném okamžiku. Žij tady a teď, staň se sám tím živlem, přijmi ho nebo tě v momentě rozdrtí silou tvé vlastní nenávisti.
Volba je vždycky na nás. Svět je skvělé místo pro učení a život sám je ta nejlepší škola.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 melaficent melaficent | Web | 16. února 2012 v 21:17 | Reagovat

Nádherné... Máš vážne úžasný pohľad na život...

2 edithhola edithhola | E-mail | Web | 16. února 2012 v 22:35 | Reagovat

Když mi to zrovna jde, tak si to taky užiji. Krásně napsané. Isnpirující!

3 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 16. února 2012 v 23:24 | Reagovat

Krásně řečeno :)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. února 2012 v 23:41 | Reagovat

Jen se tak dívat, nechat stékat vlahý déšť po tvářích (když to není zrovna velký liják) je příjemné, očišťující.
Navíc velmi dobré na pleť, na vlasy.
(Nesmí to ovšem být  ,,kyselý, znečištěný déšť).
Je ale vždy lepší se na svět a živly
kolem sebe dívat kladně, poeticky, jako to děláte vy.

5 Alešek :-) Alešek :-) | E-mail | Web | 17. února 2012 v 11:21 | Reagovat

Všechny živly jsou nezkrotné, inspirující a nespoutané...Jsou zde mnohem déle, než my, což ale nemění nic na tom, že často vlivem "boje" a následným "smířením", to až si člověk sáhne "na dno sebe sama" se dokážeme nejlépe poznat!
Živly vždy měly a vždy mít budou nad člověkem převahu, ale on stále a znova bude pokoušet vlastní horizont, stále a znova bude fascinován, unešen a nadšen z té nespoutané síly plné poetiky a prvotních zákonitostí Živoa a lidství...

6 annapos annapos | E-mail | Web | 17. února 2012 v 11:43 | Reagovat

A přijmout s pokorou.

7 Merry Merry | Web | 17. února 2012 v 14:17 | Reagovat

úžasné... krásny príbeh krásne napísaný s krásnym ponaučením... v živote je všetko takto... musíme sa prispôsobiť, zvyknúť si :D

8 (Ta)jemná kakaová (Ta)jemná kakaová | Web | 17. února 2012 v 20:52 | Reagovat

Nádherně, poeticky napsáno! Pravdivá to slova a mocné to živly! :)

Dalo by se říct, že počasí ovlivňuje naší psychiku, či naopak? Lidé na teple hledají mouchy, zimě vyčítají popraskaná skla, větru sílu.. Ale najde se málo výjimek, které si řeknou: " Dneska krásně svítí Slunce - juchů, opálím se. Sněží, mrzne - uvidím na oknech obrázky. Fouká - nemusím používat fen!" :)

Výborný článek!

9 pavel pavel | Web | 17. února 2012 v 23:02 | Reagovat

U mne je to asi tak, že na kole po větru a v životě proti, protože je to zajímavější.

10 Amelie Amelie | Web | 18. února 2012 v 0:58 | Reagovat

Další kvalitní a krásný článek. Děkuju.

11 bed bed | 18. února 2012 v 12:14 | Reagovat

...neviem jazdiť na kole, takže nezažijem Protivítr ??

12 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 18. února 2012 v 19:56 | Reagovat

[11]: Stačí motorka :D

13 Petr Hynek Petr Hynek | E-mail | Web | 18. února 2012 v 21:23 | Reagovat

Tak díky všem za komentáře a omlouvám se, že nestíhám reagovat jednotlivě, ale někdy se to prostě "schumelí" a čas je rychlejší než já :-)
Ale těší mne vaše návštěvy i reakce, člověk si tak uvědomí, že na té vlně nejede sám. Díky moc.

14 bed bed | 20. února 2012 v 13:44 | Reagovat

[12]:
ani tu nemám, iba nohy . :-DD

15 Verča Verča | E-mail | 7. března 2012 v 21:58 | Reagovat

Krásný článek. Díky.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama